Prosinec 2014

Christmas time

20. prosince 2014 v 21:19 | Aurora
Všimla jsem si, že můj blog je sbírkou dost depresivních článků. Má to jednoduché vysvětlení. Psát se mi totiž chce jen v melancholické náladě podmíněné tou smutnější stránkou mého života. Anyway, nechci psát vyloženě optimistický článek /už třeba jenom proto, že nesněží/, ale vážně vážně vážně jsem teď docela šťastná /i přesto, že mám 61 kg/.
Jistá nervozita tady vždycky bude a nikdy ji úplně nevymýtím, přeci jenom zážitky z dětství a snad vyléčená panická porucha udělaly své, ale cítím se dobře. Mám napsanou teoretickou část bakalářky a to je obrovský úspěch, mám hotové všechny porody a zdravotnické výkony nutné ke státnicím a ve čtvrtek jsem zvládla jednu ze tří zkoušek v předtermínu.
Vím, že příští rok bude zlomový. Zápočtový porod, státnice, obhajoba, nástup do práce. Ale moc se těším, opravdu moc. Kéž by se mi podařilo získat místo na novorozeneckém oddělení /my dream job/. Nic jiného si nepřeju. A nebude mi vadit směnný provoz, jenom když nebudu muset být přímo na sále, jsem totiž ze všeho pořád dost vyšokovaná. Ne, že bych se bála pomoct někomu rodit miminko /to by snad asi ani nešlo, když mám 35 svých porodů/, ale bojím se, co všechno se může stát. A čím víc se učím porodnictví a gynekologii, čím víc se učím patologie, tím víc je všude hledám. A můžu říct, že dokonalý fyziologický porod jsem už dlouho nezažila. Vždycky je něco. I když je všechno ok, je tam ASPOŇ nástřh, nebo se děcku chvíli nedaří, nebo je větší poranění, nebo se tlačí temenem, nebo je pupek kolem krku... prostě... pod dohledem mentorky to zvládám. Ale sama? Nikdy...
Blíží se Vánoce a já je prožívám skoro jak malá. Dneska jsem po dlouhé době doma v baráčku, balila jsem dárečky a přemýšlela jsem, kde asi budu trávit Štědrý večer 2015... možná na noční? :-) No, snad mě chlap nenechá samotnou ve velkoměstě, kam nepatřím :D
Snad budou svátky klidné, stejně jako vstup do patnáctky :-)
A.