Říjen 2014

Štěstí

29. října 2014 v 21:17 | Aurora
Musíš si zapatovat, holka, že kdykoli budeš moc šťastná, někdo tě přes ten tvůj šťastnej čumák praští....
byla jsem šťastná, protože jsem v pondělí zvládla napsat 2 stránky bakalářky.
byla jsem šťastná, ptotože jsem v úterý byla na porodním sále a měla krásný porod, který jsem si odvedla jen a jen sama.
byla jsem šťastná, protože jsem dnes po škole přednášela těhulkám v rámci Edukace o tom, kdy mají odjet do porodnice a docela se to povedlo, protože jsem se ani jednou nezakoktala....
byla jsem šťastná, protože mám na zítřek domluvenou konzultaci k bakalářce a mám vedoucí co ukázat.
byla jsem šťastná, protože jdu v pátek dělat rozhovory se dvěmi maminkami nedonošeňat, a protože na mě dnes byla staniční s. fakt milá, když jsem jí volala....
a potom přijde člověk vám nejbližší a všechno tohle pose*e...
a nejenom tím, že řekne "nekřič", když mu líčíte plná nadšení své zážitky.
a nejenom tím, že ho to fakt nezajímá...
když se na mě podívá tím svým zlým pohledem, říkám si, proč jsem s ním dop* začala chodit?
A.

Život není fair play

1. října 2014 v 11:41 | Aurora
Aneb ke stejnému cíli vedou různé cesty, bohužel.
Moje cesta je víc vydřená.
Proto chodím navíc na praxi. Abych se vyrovnala lidem, kteří nic navíc nedělají, ale mají zkrátka štěstí.
Proto začínám dříve s bakalářkou. Abych nebyla stresovaná, protože nezvládám velký tlak a nedokážu napsat práci za měsíc. Takže jsem asi hloupá.
Je to nespravedlivý, nespravedlivý a krutý....
ale můžu být ráda, že teď, když jsem nemocná, si můžu dovolit ležet. A nepřecházet nemoc jako moje spolužačky (kamarádky to nejsou no).
Jsem silná.
Musím si to opakovat.
Jsem silná a musím odpočívat a vyléčit se, abych zas mohla v sobotu naběhnout na sál, mít jenom jeden porod místo čtyř jako moje "kamarádka" (ale zase se ženě věnovat na 100%) a vydřít si svůj budoucí "úspěch" malými krůčky a s úsměvem. Jinak to neumím. A chlubit se neumím.
Bohužel.
A.